O víkendu jsem měla docela na pilno, takže vás, mé nenasytné čtenáře, ukájím až teď. Nejdříve jsme oslavily se spolubydlícími konec prvního týdne v hotdogárně, další den jsme jak česká grupa vyrazili na maďarský festival a projít se v New Brunswicku a neděli jsme strávili v Princetonu. O něm ale až někdy jindy. Všechny tyto zážitky totiž spojuje spousta dobrého jídla, které teď nabízím na elektronické ochutnání.
Destination Dogs
Zatím mi přijde, že se tu restaurace dělí na dva typy: franchise a originály s příběhem. Protože Meka máme i v Čechách, snažím se stravovat hlavně v těch druhých.
První takovou jsem navštívila v pátek. Jely jsme do Bruncvíkova na večeři a protože číny i indie jsme měly plné zuby, rozhodly jsme se pro něco vskutku amerického, tedy hot dogy. Jejich příběh zní následovně: jakýsi šéfkuchař místní dobré restaurace chtěl nabídnout dostupné dobré jídlo širokým masám. Rozhodl se pro restauraci na párky v rohlíku. Servírují druhy podle "země původu", já si dala Chile, s avokádem, rajčaty, hořčicí a dalšími ingrediencemi. Suroviny jsou čerstvé, nabídka rozmanitá a na nápojovém lístku najdete i Plzeňský Prazdroj. Já dala přednost zázvorové limonádě.
Old Man Rafferty's
Další restauraci jsme navštívili v sobotu odpoledne. Oběd jsme si dali už na maďarském festivalu, takže jsme chtěli už jen nějaké osvěžující pití a zákusek. Old Man Rafferty's byla skvělá volba. Jeden kousek dortu stál sice víc než šest dolarů, ale byl opravdu lahodný. Já myslím, že se vám musí sbíhat sliny už jen z obrázku.
Příběh restaurace je opět podobný, chlápek chtěl vařit kvalitní jídlo s kvalitní obsluhou a příjemným prostředím. V jídelním lístku je dokonce uveden jeho mail, kam se dá napsat, když není člověk spokojen. My byli nadšeni.
Obyčejné bistro a samoobslužná zmrzlina
Už skoro končím, tak vydržte. Zbývá už jen pár slov o Princetonu. Od spolubydlící jsem měla doporučeny Say Cheez a Small World Cafe, kde vaří skutečné evropské kafe a ne tu americkou hnědou vodu. Nakonec jsme ale skončili v jednom bezejmenném bistru a dali si špagety či hamburger. Obojí nebylo špatné, na můj vkus ve špagetách bylo až trochu moc rajčat, ale za cenu necelých 10 dolarů zase obsahovaly hned tři tygří krevety a to se vyplatilo.
Nejlepší zážitek nakonec. Těsně před odjezdem autobusu jsem dostala chuť na zmrzlinu, neboli frozen yogurt. Měla jsem štěstí, hned naproti zastávce byla samoobslužná prodejna zmrzliny, tuším jménem Sketch. To jsem nemohla nezkusit. Jak to probíhá?
Začíná to kelímkem v poctivé americké velikosti. Následují pípy na zmrzliny, tady bylo na výběr hned z osmi druhů. Pokračujeme nepřeberným výběrem ovoce od manga přes jahody po kompotované mandarinky. Jako třešničku si můžete přidat čokoládové posypky nebo lentilky nebo já-nevim-co-vás-napadne (pro skutečnou třešnínku na vrch musíte o krok vzad). Výsledná kalkulace se odvíjí pouze od váhy, takže kombinujte jak chcete. Za takovou střední porci jsem zaplatila něco přes pět dolarů, což je sice docela dost, ale věřte mi, stálo to za to. Jestli jednou budu podnikat, tak si v Praze pořídím takovýhle samoobslužný zmrzlinový bar.
Destination Dogs
Zatím mi přijde, že se tu restaurace dělí na dva typy: franchise a originály s příběhem. Protože Meka máme i v Čechách, snažím se stravovat hlavně v těch druhých.
První takovou jsem navštívila v pátek. Jely jsme do Bruncvíkova na večeři a protože číny i indie jsme měly plné zuby, rozhodly jsme se pro něco vskutku amerického, tedy hot dogy. Jejich příběh zní následovně: jakýsi šéfkuchař místní dobré restaurace chtěl nabídnout dostupné dobré jídlo širokým masám. Rozhodl se pro restauraci na párky v rohlíku. Servírují druhy podle "země původu", já si dala Chile, s avokádem, rajčaty, hořčicí a dalšími ingrediencemi. Suroviny jsou čerstvé, nabídka rozmanitá a na nápojovém lístku najdete i Plzeňský Prazdroj. Já dala přednost zázvorové limonádě.
 |
| Já vim, že jste se obrázku mé maličkosti prostě nemohli dočkat! |
Další restauraci jsme navštívili v sobotu odpoledne. Oběd jsme si dali už na maďarském festivalu, takže jsme chtěli už jen nějaké osvěžující pití a zákusek. Old Man Rafferty's byla skvělá volba. Jeden kousek dortu stál sice víc než šest dolarů, ale byl opravdu lahodný. Já myslím, že se vám musí sbíhat sliny už jen z obrázku.
Příběh restaurace je opět podobný, chlápek chtěl vařit kvalitní jídlo s kvalitní obsluhou a příjemným prostředím. V jídelním lístku je dokonce uveden jeho mail, kam se dá napsat, když není člověk spokojen. My byli nadšeni.
Obyčejné bistro a samoobslužná zmrzlina
Už skoro končím, tak vydržte. Zbývá už jen pár slov o Princetonu. Od spolubydlící jsem měla doporučeny Say Cheez a Small World Cafe, kde vaří skutečné evropské kafe a ne tu americkou hnědou vodu. Nakonec jsme ale skončili v jednom bezejmenném bistru a dali si špagety či hamburger. Obojí nebylo špatné, na můj vkus ve špagetách bylo až trochu moc rajčat, ale za cenu necelých 10 dolarů zase obsahovaly hned tři tygří krevety a to se vyplatilo.
Nejlepší zážitek nakonec. Těsně před odjezdem autobusu jsem dostala chuť na zmrzlinu, neboli frozen yogurt. Měla jsem štěstí, hned naproti zastávce byla samoobslužná prodejna zmrzliny, tuším jménem Sketch. To jsem nemohla nezkusit. Jak to probíhá?
Začíná to kelímkem v poctivé americké velikosti. Následují pípy na zmrzliny, tady bylo na výběr hned z osmi druhů. Pokračujeme nepřeberným výběrem ovoce od manga přes jahody po kompotované mandarinky. Jako třešničku si můžete přidat čokoládové posypky nebo lentilky nebo já-nevim-co-vás-napadne (pro skutečnou třešnínku na vrch musíte o krok vzad). Výsledná kalkulace se odvíjí pouze od váhy, takže kombinujte jak chcete. Za takovou střední porci jsem zaplatila něco přes pět dolarů, což je sice docela dost, ale věřte mi, stálo to za to. Jestli jednou budu podnikat, tak si v Praze pořídím takovýhle samoobslužný zmrzlinový bar.
 |
| Zdroj: yelp.com |
Žádné komentáře:
Okomentovat